Legalizujte marihuanu
Primární zkušenost s marihuanou má významné procento populace. Výzkumy ukazují, že již před ukončením druhého ročníku střední školy zkouší kouřit marihuanu (slang. „hulit“) čtvrtina až třetina studentů. Tyto odhady je třeba brát jako spodní hranici, protože riskovat policejní vyšetřování kamarádů-distributorů z potenciálně ilegální činnosti zřejmě není nic, po čem by běžný student základní a střední školy toužil. Ve vyšším věku jsou mladí lidé také více při penězích a méně pod drobnohledem učitelů, což přispívá k ochotě zkoušet účinky marihuany.
Jako anekdotická evidence snad může posloužit, že oba autoři tohoto článku neznají téměř nikoho ve své věkové kategorii, kdo by neměl zkušenosti s marihuanou. Přesto se v diskuzích o její legalizaci stále opakují nejrůznější mýty a polopravdy, často prezentované na školních protidrogových besedách jako vědecká fakta.
Jedním za takových mýtů je údajné trvalé poškození mozku v důsledku dlouhodobého kouření marihuany. Žádná studie ale toto neprokázala. Zhoršení kognitivních funkcí, zejména krátkodobé paměti a pozornosti, je příznakem samotné intoxikace THC a při abstinenci se vrací do normálu. Rodiče se tedy nemusí bát, že jejich dítko skončí jako věčně zhulený Jiří Macháček ve filmu Samotáři.
Zejména v posledních letech média pravidelně bijí na poplach, že kouření marihuany způsobuje schizofrenii. Většinou ale nepřesně interpretují závěry vědců a laická veřejnost tak může nabýt dojmu, že se lze snad po pár jointech prohulit do psychiatrické léčebny. Skutečnost je ovšem taková, že i ty neodvážnější vědecké studie upozorňují na zvýšené riziko rozvinutí nemoci u pravidelných mladých uživatelů marihuany s genetickými predispozicemi ke schizofrenii. Podle poradní komise britské vlády by se muselo průměrně zabránit 5000 lidem kouřit marihuanu, aby se zabránilo jednomu jedinému případu rozvinutí schizofrenie.
Stejným spouštěčem nemoci přitom může být i větší stresová situace ve škole nebo v práci a je tedy otázka, zda by se schizofrenie u predisponovaných lidí nerozvinula i bez marihuany. Jak jinak si totiž vysvětlit, že výskyt schizofrenie v nejrůznějších zemích světa je velmi podobný, ale míra užívání marihuany různá?
Častým argumentem proti legalizaci marihuany je i tzv. teorie vstupní drogy, podle které vede užívání marihuany k přechodu na tvrdé drogy jako pervitin či heroin. Tato rozporuplná teorie je založena na zjištění, že vysoké procento uživatelů tvrdých drog začínalo s marihuanou. Je nutné si ale uvědomit, že korelace dvou jevů neprokazuje jejich příčinnou souvislost. Jestliže významná část populace kouří marihuanu, je logické, že i významná část uživatelů tvrdých drog má zkušenost s marihuanou a ještě častěji s alkoholem nebo cigaretami. Současně ale platí, že většina uživatelů marihuany zůstane u svého jointa a tvrdé drogy nezačne užívat.
Pokud ale přeci jen existuje u části lidí riziko přechodu od marihuany k tvrdým drogám, legalizace by jej mohla paradoxně zmírnit. Lidé by si mohli legálně pěstovat konopí dle potřeby a bez nálepky zločince si koupit několik gramů kvalitního modelu ve specializovaném obchodě. Ani v jednom případě by ale nepřišli do styku s klasickým pouličním dealerem, který kromě neškodné marihuany distribuuje pervitin a další drogy.
Za posledních deset let se debata ve světě velmi výrazně posunula. Portugalsko dekriminalizovalo veškeré drogy, žádná apokalypsa se nekonala. Naopak, výsledky jsou pozitivní. V polovině států USA je legální marihuana pro zdravotnické účely (využíváno i zdravými lidmi k legálnímu získání marihuany), v minulém roce legalizovalo Colorado a stát Washington marihuanu, další státy mění tresty na daleko nižší. A přesně jak předpovídá ekonomická teorie, jakmile byla marihuana legalizována, trh s marihuanou se přesunul od ilegálních prodejců v mikině s kapucí k běžným podnikatelům, kteří riskují jednak svoji pověst, pokud budou podvádět, ale především žalobu.
Nálada ve společnosti se změnila takovým způsobem, že americký ministr spravedlnosti oznámil změnu v protidrogové politice se slovy: „Rozšířené věznění na federální, státní a lokální úrovni je neúčinné a neudržitelné.“
K legalizaci marihuany se nejnověji odhodlala Uruguay. Legalizovaná marihuana funguje v Nizozemsku, za kouření vám nehrozí postih v Belgii stejně tak jako v ČR. Neexistuje vůbec žádný důvod k tomu, abychom postihovali prodejce a distributory něčeho tak neškodného jako je marihuana. A stíhat popularizátory za „šíření toxikomanie“ s horní hranicí trestu 5 let je absurdní. Takový zákon nejen že pošlapává právo na svobodu projevu, ale uvádí do nejistoty desítky dalších novinářů, publicistů a drogových odborníků.
Situace v České republice se ale zdánlivě zlepšuje. V březnu tohoto roku schválili poslanci zákon o léčebném konopí, které by mělo být od září dostupné na lékařský předpis. Lidem s chronickými bolestmi nebo roztroušenou sklerózou svitla naděje. Záhy se bohužel ukázalo, že státem dovážené nizozemské konopí bude pro většinu pacientů cenově nedostupné. V případě celkové legalizace by přitom konkurenční prostředí tlačilo cenu výrazně dolů a spousta seniorů by si navíc mohla bez obav pěstovat konopí na svých zahrádkách.
Paternalistický stát by měl uznat porážku ve svojí válce proti drogám, která stála daňové poplatníky ve vyspělých zemích neskutečné peníze a stála mnoho životů v rozvojových zemích. Stát nemá právo postihovat užívání neškodné látky, kterou užívá početná část populace a mnohým pomáhá při zdravotních potížích.
Legalizace marihuany je krok správným směrem. Pokud se osvědčí, měl by parlament přemýšlet o uvolnění režimu i u dalších relativně bezpečných drog, jako extáze nebo LSD. Mimochodem, věděli jste, že se sběrem hub můžete dopustit trestného činu?
Jakub Hájek, příležitostný kuřák a hulič
Martin Pánek, zapřisáhlý nekuřák a nehulič
Jakub Hájek
Zapište se do registru dárců kostní dřeně, záchrana života nemůže být snazší
Nikdy nevíte, jestli právě teď někdo nečeká v nemocnici na transplantaci a nejste jediný vhodný dárce. Zní to trochu pateticky, ale může to být realita. ?Jde hlavně o to udělat ten první krok a zaregistrovat se.
Jakub Hájek
Vekslák z krněnskýho autobusáku
Pozor, následující text vykazuje známky sluníčkovosti. Čtěte jen na vlastní nebezpečí! Známe se už několik let, prakticky mě doprovází studiem na vysoké škole. No, známe... já znám jeho, on mě evidentně ne.
Jakub Hájek
3 hlavní důvody, proč mě baví autostop
Letos jsem se vydal už po druhé na dvoutýdenní trip autostopem po Balkánu a po cestě jsem si postupně uvědomoval, co mi tento způsob dopravy dává a jaký má na mě vliv.
Jakub Hájek
Hloupost a strach není omluva pro agresi
Strašák imigrace obchází Evropou a společnost se radikalizuje. Začíná se pomalu stávat akceptovanou normou na sociálních sítích posílat imigranty do koncentráků a "vlastizrádcům" na demonstracích vyhrožovat šibenicemi.
Jakub Hájek
Sluníčkové holky v Balúčistánu aneb I malé dějiny píší vítězové
Je večer 28. října 2014 a ve Vladislavském sále sedí mezi jinými osobnostmi známý cestovatel Miroslav Zikmund. Prezident Miloš Zeman se mu totiž rozhodl udělit státní vyznamenání – Řád Tomáše Gariggua Masaryka za vynikající zásluhy o rozvoj humanity. O pět měsíců později se Miloš Zeman vyjádří na adresu čerstvě propuštěných českých turistek po dvouletém zajetí, že se dopustily hlouposti a způsobily starost všem okolo.
Jakub Hájek
Jak jsem šel stanovat na Králický Sněžník IV
Vydávám se po silnici směrem ke Starému Městu, pochybující, jestli mi to stanování stojí za to a co tady vlastně dělám. Koukám na mobil a už od dopoledne nemám žádný signál, což na happy náladě taky nepřidává. Říkám si nakonec, že ještě půjdu tak hodinu a zkusím případně stopovat auta jedoucí z Polska. No a pokud se nezadaří, jakože asi ne, někde prostě ten stan rozdělám.
Jakub Hájek
Jak jsem šel stanovat na Králický Sněžník III
Ráno vstávačka kolem půl šesté, dobaluju poslední věci do batohu, snídám něco drobnýho a vyrážím směr olomoucký hlavák. Tam ještě nakupuju čokoládu jako základní energetickou surovinu na cestu a pivko jako základní energetickou surovinu do vlaku. A cigára. Na nástupišti se pohybuje hodně běžkařů a říkám si, že bych někdy měl zopakovat svůj srvajvl na běžkách.
Jakub Hájek
Jak jsem šel stanovat na Králický Sněžník II
Chtěl jsem si vyzkoušet, jaké to je přenocovat v přírodě sám. Současně mě lákala představa zimního stanování na sněhu v horském prostředí, kde už to je trochu i o tom racionálním strachu a adrenalinu. Jako ideální pro stanovačku se zdály Jeseníky, které znám a jejichž hřeben mám docela prochozený, pak jsem si ale vzpomněl na Králický Sněžník, na který se už léta chystám vyrazit.
Jakub Hájek
Jak jsem šel stanovat na Králický Sněžník I
Čas od času postihne moji povahu, obvykle libující si v určitém stereotypu, nutkavá potřeba se nějak překonat. Takhle jsem třeba jako nijak zvlášť aktivní cyklista vyjel z Olomouce na Praděd a zpět (cca 160 km), vloni jsem stopem projel bývalou Jugoslávii , ačkoliv jsem nikdy před tím prakticky nestopoval. Mám také zatím pár neuskutečněných plánů jako výstup na zimní Rysy nebo 100km pochod. No a v poslední době jsem začal pociťovat nutkavou potřebu překonat se a poprvé přenocovat někde uprostřed přírody sám.
Jakub Hájek
Náboženství je bullshit, naději dává filozofie
Já a víra. Dlouhá léta tápání jsem hledal svůj vlastní postoj k otázkám „mezi nebem a zemí“. Dlouhá léta se mi v hlavě skládala mozaika obrazu, který jsem podvědomě znal, ale až teď dostává jasnější kontury, abych ho mohl popsat slovy. A ten obraz zjednodušeně říká: náboženství je bullshit.
Jakub Hájek
Zrušme tajné volby a naučme se nést občanskou odpovědnost
Jsem zastánce veřejných voleb – systému, kdy lidé nevolí anonymně do urny, ale naopak jejich hlas je spárován s jejich identitou a veřejně dostupný na internetu. Pro drtivou většinu lidí je to asi hodně kontroverzní, šílená představa. Lépe řečeno, drtivá většina lidí nikdy ani neuvažovala, že by se mohlo volit třeba jinak než tajně za plentou.
Jakub Hájek
Bez dotací by se točily jen Babovřesky…
Když dojde řeč na rušení dotací na kulturu a speciálně film, začnou zastánci starých pořádků argumentovat tím, že bez dotací by si na sebe dokázal vydělat jen primitivní brak jako třeba líbivá lidová komedie Babovřesky.
Jakub Hájek
Komunismus není sprosté slovo
Tento článek je takový můj coming out. Už delší dobu toto téma nosím v hlavě, ale dlouho jsem se vyhýbal o něm psát, protože komunismus je takové společenském tabu. Ve „slušné“ společnosti se sluší vůči komunismu pouze vymezovat, hledat v něm prapůvod všeho zla a jakmile se někdo jen pokusí nahlédnout na tento koncept z jiné perspektivy, je okamžitě označen za levičáka. Naštěstí jsem už dospěl do věku, kdy jsou mi termíny jako pravice a levice ukradené a jediným relevantním měřítkem ve vztahu k politice je pro mě míra etatismu.
Jakub Hájek
O úctě k autoritám
Dnešní společnost není tak hierarchicky uspořádána jako kdysi, přesto se občas tu a tam objeví volání po „úctě k autoritám“. Lépe řečeno se úpadek úcty k autoritám považuje ze příčinu mravního úpadku a vzpomíná se na staré dobré časy, kdy slovo nějaké autority mělo velkou váhu.
Jakub Hájek
Uklízečka vyhodila sušenky, a definovala tak hranice umění
Zpravodajské servery včera obletěla úsměvná zpráva o italské uklízečce, která omylem vyhodila do smetí část „umělecké“ instalace jako například rozdrobené sušenky, a způsobila tak škodu kolem 10 tisíc eur. Je možné, že jde o pouhou marketingovou mystifikaci, ale to je koneckonců jedno. Ta historka totiž ukazuje, kde alespoň pro mě leží hranice umění
Jakub Hájek
Redefinujme hodnoty, jinak uhnijeme pod kulturním nánosem
Před rokem jsem si napsal poznámku: „Úkolem rodičů je vychovat dítě a úkolem dítěte je tenhle kulturní nános v průběhu života ze sebe smýt.“ Tehdy mi to jen tak vytanulo na mysli bez hlubšího přemýšlení co jsem tím vlastně chtěl říct, dnes jsem si ale uvědomil, jak moc je to pravdivé.
Jakub Hájek
O víře ateistické
Člověk má na nějakou věc názor. Někdo má zase jiný. A třetí říká, že „nemá názor“. Přitom má názor stejně jako ti dva předchozí. Nemít názor je názor sám o sobě. Absence názoru vyjadřuje postoj člověka k dané věci – ať už jde cílenou ignoranci, lhostejnost nebo pouhou pasivitu.
Jakub Hájek
Odpůrci homosexuálů se mýlí, rodina není veřejnoprávní instituce
Rád bych vyvrátil omyl, kterým konzervativci a vůbec odpůrci homosexuálních sňatků argumentují a v posledním článku jej rozvádí i Ladislav Jakl. Nechci se pouštět do obecné polemiky na toto téma, to už udělal lépe Martin Pánek, jde mi pouze o vyjasnění pojmů.
Jakub Hájek
Obecná škola aneb Jak jsem pochopil Igora Hnízda a pana Součka
Mám rád filmy, které mohu vidět opakovaně, aniž by se omrzely, a vždy v nich objevím něco nového. Někdy to je i tak, že nějaký film znám z dětství a čím jsem starší, tím víc mu rozumím. Jako děti vnímáte jakž-takž děj, vizuální stránku a utkví vám v paměti určité zásadní okamžiky. Když daný film vidíte později jako dospělí, děj už dávno znáte a víc si všímáte detailů, charakterů postav, určitých symbolů a narážek.
Jakub Hájek
Politicko-společenský kompas
Jelikož se zajímám o politiku a o politickou filosofii vůbec, dlouho mě štvalo, že neexistuje (respektive jsem já nenašel) takový způsob dělení politických ideologií a směrů, který by byl dostatečně obecný, ale přitom nezavádějící. Zásadní problém mě známých politických kompasů je ten, že vždy vychází z tradičního pravo-levého politického dělení.
předchozí | 1 2 3 4 5 | další |
- Počet článků 93
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 1600x