Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Redefinujme hodnoty, jinak uhnijeme pod kulturním nánosem

8. 02. 2014 20:08:39
Před rokem jsem si napsal poznámku: „Úkolem rodičů je vychovat dítě a úkolem dítěte je tenhle kulturní nános v průběhu života ze sebe smýt.“ Tehdy mi to jen tak vytanulo na mysli bez hlubšího přemýšlení co jsem tím vlastně chtěl říct, dnes jsem si ale uvědomil, jak moc je to pravdivé.

Každý z nás pochází z určitého prostředí, byl postupně formován výchovou svých rodičů, vlivem školy, kamarádů a společnost obecně. Dítěti jsou vštěpovány určité hodnoty a většinou se nepovažuje za správné, aby o těchto hodnotách člověk nějak pochyboval. Takové dítě se označí za drzé a hotovo.

Když ale člověk dospěje, má tu skvělou možnost konečně tento kulturní nános, co na něj nanesli rodiče, škola nebo společnost přehodnocovat. Už není ten prcek, kterého může kdekdo označit za drzouna. Už není pod tak silným vlivem autorit, aby si nemohl dovolit zpochybňovat i to, co se považuje za nezpochybnitelné.

Tento proces bych nazval redefinice hodnot a svým způsobem nikdy nekončí a zabere celý život. Jde o to, abychom každou věc, která nám byla vštěpena bez vlastního úsudku, důkladně přezkoumali. Předkládali si argumenty a protiargumenty. Abychom se nebáli zpochybnit i ta největší tabu a ptát se sami sebe, proč bychom měl přistoupit na tezi, která nám byla v dětství vštěpena. Že nám to říkali rodiče nebo učitelé? Vykašlete se na to. Teď je na vás, abyste se postavili světu čelem.

Mnohdy dojdeme vlastním rozumem k tomu, že to co nám bylo vštěpováno je opravdu správné, že to dává smysl. Že pro určité fungování společnosti dávají smysl i věci, které se na první pohled zdají nesmyslné. A je naprosto v pořádku takovou věc přijmout, pokud si ji řádně vyargumentujeme.

Někdy ale zjistíme, že cosi co nám bylo vštěpováno, smysl nedává. Že to je právě ten kulturní nános předávaný z generace na generaci a který nemá žádné praktické odůvodnění a že vlastně existuje jen z nějaké společenské setrvačnosti. Pokud chce člověk vnitřně dospět, musí se naučit takovou věc odmítnout. I kdyby tím člověk měl zpochybnit světonázor a výchovu svých rodičů, i kdyby se měl dostat do nepřízně okolí a společností měl být považován za podivína, je třeba nesmysl nazvat nesmyslem a zavrhnout jej. Hledat pravdu. Jinak zůstane navždy pouhým dítětem, které se nedokáže hodnotově osamostatnit.

Redefinice hodnot nebývá příjemná. Některé věci musíme v průběhu života redefinovat dokonce několikrát a stejně nedojdeme k nějaké konečné pravdě. Ale už ta snaha o nalezení pravdy nás posouvá dál. Když nic jiného, alespoň vnitřně neuhnijeme pod tím kulturním nánosem.

Autor: Jakub Hájek | sobota 8.2.2014 20:08 | karma článku: 8.46 | přečteno: 691x

Další články blogera

Jakub Hájek

Vekslák z krněnskýho autobusáku

Pozor, následující text vykazuje známky sluníčkovosti. Čtěte jen na vlastní nebezpečí! Známe se už několik let, prakticky mě doprovází studiem na vysoké škole. No, známe... já znám jeho, on mě evidentně ne.

10.10.2015 v 17:19 | Karma článku: 32.92 | Přečteno: 5181 | Diskuse

Jakub Hájek

3 hlavní důvody, proč mě baví autostop

Letos jsem se vydal už po druhé na dvoutýdenní trip autostopem po Balkánu a po cestě jsem si postupně uvědomoval, co mi tento způsob dopravy dává a jaký má na mě vliv.

12.9.2015 v 17:22 | Karma článku: 8.69 | Přečteno: 368 | Diskuse

Jakub Hájek

Hloupost a strach není omluva pro agresi

Strašák imigrace obchází Evropou a společnost se radikalizuje. Začíná se pomalu stávat akceptovanou normou na sociálních sítích posílat imigranty do koncentráků a "vlastizrádcům" na demonstracích vyhrožovat šibenicemi.

3.7.2015 v 20:05 | Karma článku: 27.27 | Přečteno: 4104 | Diskuse

Jakub Hájek

Sluníčkové holky v Balúčistánu aneb I malé dějiny píší vítězové

Je večer 28. října 2014 a ve Vladislavském sále sedí mezi jinými osobnostmi známý cestovatel Miroslav Zikmund. Prezident Miloš Zeman se mu totiž rozhodl udělit státní vyznamenání – Řád Tomáše Gariggua Masaryka za vynikající zásluhy o rozvoj humanity. O pět měsíců později se Miloš Zeman vyjádří na adresu čerstvě propuštěných českých turistek po dvouletém zajetí, že se dopustily hlouposti a způsobily starost všem okolo.

30.3.2015 v 22:00 | Karma článku: 24.91 | Přečteno: 2047 | Diskuse

Další články z rubriky Společnost

Lubomír Stejskal

Menší ryba taky ryba

Rusové hlásí, že zabili šéfa Islámského státu Baghdádího (je-li tomu tak, pak velká gratulace) a z úspěchu se těší také Egypťané. Byť jde o likvidaci zločince, o kterém většina návštěvníků těchto stránek bude číst poprvé.

25.6.2017 v 8:00 | Karma článku: 3.91 | Přečteno: 77 | Diskuse

Martin Hatala

Věřte - nevěřte, rozhodněte!

Na způsob televizního zahraničního seriálu zkuste odhadnout, který ze dvou nabídnutých krátkých letních příběhů se mi stal. Opravdu mi věřte, že je tomu tak, ale i to, že tvořivou radost mám úplně stejnou z obou.

25.6.2017 v 7:47 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 94 | Diskuse

Jiří Hermánek

Rusko a Putin pohledem obyčejného Čecha

SSSR a Rusko mě nikdy zvlášť "netankovaly" a styky s ním jsme měl velmi omezené. Byl to dáno mojí jazykovou specializací (A,N,F). Takže kontakt se SSSR/Rusy se v "dobách temna", kdy jsme byli mladí a veselí a na politiku sqali...

25.6.2017 v 6:45 | Karma článku: 16.14 | Přečteno: 301 | Diskuse

Karel Ábelovský

woknoviny ... o poločase rozpadu organismu

ČSSD, včetně jejich vrcholných představitelů, a to minulých i současných, je vynikající studijní "matriál" - jak říkali někteří její představitelé, pamatujete? No, oni mají mnozí nejen problém se slůvky a jejich vhodným užitím.

24.6.2017 v 17:14 | Karma článku: 11.34 | Přečteno: 252 | Diskuse

Luděk Mazurek

Stoneův „Svět podle Putina“ – pravda nebo zinscenovaná propaganda?

Televize Prima převzala a vysílala 4 dílný dokumentární seriál "oscarového" (Četa) amerického režiséra Olivera Stonea s názvem „Svět podle Putina“. Jde o pravdu nebo o zinscenovanou proruskou propagandu? To posuďte sami.

24.6.2017 v 16:26 | Karma článku: 36.24 | Přečteno: 1415 | Diskuse
Počet článků 92 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 1577

Jsem pětadvacetiletý absolvent korporátní krysařiny na Masarykově univerzitě, webový tvůrce na volné noze, infantilní rebel s uměleckými ambicemi. Jsem Ryba a často plavu proti proudu.

Seznam rubrik

Napište mi

Vzkaz autorovi


Zbývá 1000 znaků.


Toto opatření slouží jako ochrana proti webovým robotům.
Při zapnutém javaskriptu se pole vyplní automaticky.


více


Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.