Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Jak jsem šel stanovat na Králický Sněžník I

21. 02. 2015 16:20:45
Čas od času postihne moji povahu, obvykle libující si v určitém stereotypu, nutkavá potřeba se nějak překonat. Takhle jsem třeba jako nijak zvlášť aktivní cyklista vyjel z Olomouce na Praděd a zpět (cca 160 km), vloni jsem stopem projel bývalou Jugoslávii , ačkoliv jsem nikdy před tím prakticky nestopoval. Mám také zatím pár neuskutečněných plánů jako výstup na zimní Rysy nebo 100km pochod. No a v poslední době jsem začal pociťovat nutkavou potřebu překonat se a poprvé přenocovat někde uprostřed přírody sám.

Stanování nebo spaní pod širákem mám rád, spal jsem i dvakrát vyloženě uprostřed temnýho lesa nebo na kosovským starým hřbitově, stanování v kempu ani nepočítám. Ale vždy jsem stanoval s někým druhým (třetím) a tím ze mě automaticky spadl určitý iracionální strach. Co tím myslím? Racionální strach, nebo lépe řečeno ostražitost je v pořádku, pokud samozřejmě nepřesáhne únosnou míru. Iracionální strach je takový, který sami považujete za naprosto nesmyslný, ale přesto vás ovládá. Možná vlastně píšu o fóbii, ale nejsem psycholog, takže se raději vyhnu těmto pojmům.

Já se dlouhá léta domníval, že se bojím spát sám někde o samotě “mimo civilizaci”. Píšu domníval, protože jsem to nikdy nezkusil a přesto jsem si myslel, že by to pro mě byl otřesnej stresující zážitek. V hlavě jsem si třeba představoval situaci, jak ležím někde uprostřed temnýho lesa sám ve stanu a slyším podivné zvuky podobající se třeba lidským krokům. I kdybych byl na samotným konci světa, přesto bych byl schopnej slyšet kroky :-) Nebo že vykouknu ze stanu a uvidím někde podivný stín, zaznamenám nějaký divný pohyb a nebudu schopnej usnout.

Ale především jsem se asi bál, že by mě ve stanu uprostřed té samoty ovládaly nepříjemné nutkavé myšlenky, které ani nepotřebují nějaký vnější podnět a vystačí si sami se sebou, aby člověka ovládaly. Konkrétně v mém případě se mi třeba často v lese vybaví scény z kultovního hororu Záhada Blair Witch(IMHO nejlepší horor všech dob), který jsem poprvé viděl někdy cca v 11 letech... možná ta věková doporučení nejsou pro srandu králíkům, co? :-)

Když jsem si ale uvědomil, jak ty moje obavy ze stanování jsou iracionální, rozhodl jsem se to prostě vyzkoušet. Chtěl jsem současně sám sebe in vivo sledovat, jak v noci o samotě budu reagovat na vnější podněty, co mi podvědomí bude podstrkávat za informace a jak se s tím dokážu vypořádat. Kdysi na gymplu jsem byl s pár spolužáky na nějaké přednášce o meditování. Pamatuju si, jak ten buddhistický guru tam vysvětloval, jak se zbavit myšlenek – přistupovat k nim jako k listům papíru, které prostě zmačkáte a zahodíte.

A tak mi po letech došlo, že přesně toto je třeba udělat s těmi nutkavými myšlenkami vyvolávající iracionální strach – zmačkat a zahodit. Nedat jim vůbec prostor vážně o nich uvažovat. A že je přece absurdní, aby člověka uprostřed nádherné přírody svazoval nějaký nesmyslný strach. Že jsem si k tomuto experimentu vybral zrovna 1424 metrů vysoký Králický Sněžník v polovině února, je už jen nepodstatná drobnost :-)

Pokračování příště...

Autor: Jakub Hájek | sobota 21.2.2015 16:20 | karma článku: 7.35 | přečteno: 739x

Další články blogera

Jakub Hájek

Vekslák z krněnskýho autobusáku

Pozor, následující text vykazuje známky sluníčkovosti. Čtěte jen na vlastní nebezpečí! Známe se už několik let, prakticky mě doprovází studiem na vysoké škole. No, známe... já znám jeho, on mě evidentně ne.

10.10.2015 v 17:19 | Karma článku: 32.92 | Přečteno: 5181 | Diskuse

Jakub Hájek

3 hlavní důvody, proč mě baví autostop

Letos jsem se vydal už po druhé na dvoutýdenní trip autostopem po Balkánu a po cestě jsem si postupně uvědomoval, co mi tento způsob dopravy dává a jaký má na mě vliv.

12.9.2015 v 17:22 | Karma článku: 8.69 | Přečteno: 368 | Diskuse

Jakub Hájek

Hloupost a strach není omluva pro agresi

Strašák imigrace obchází Evropou a společnost se radikalizuje. Začíná se pomalu stávat akceptovanou normou na sociálních sítích posílat imigranty do koncentráků a "vlastizrádcům" na demonstracích vyhrožovat šibenicemi.

3.7.2015 v 20:05 | Karma článku: 27.27 | Přečteno: 4104 | Diskuse

Jakub Hájek

Sluníčkové holky v Balúčistánu aneb I malé dějiny píší vítězové

Je večer 28. října 2014 a ve Vladislavském sále sedí mezi jinými osobnostmi známý cestovatel Miroslav Zikmund. Prezident Miloš Zeman se mu totiž rozhodl udělit státní vyznamenání – Řád Tomáše Gariggua Masaryka za vynikající zásluhy o rozvoj humanity. O pět měsíců později se Miloš Zeman vyjádří na adresu čerstvě propuštěných českých turistek po dvouletém zajetí, že se dopustily hlouposti a způsobily starost všem okolo.

30.3.2015 v 22:00 | Karma článku: 24.91 | Přečteno: 2047 | Diskuse

Další články z rubriky Ostatní

Zdeněk Šindlauer

Zde odložte inteligenci

Takovýhle klikací chlíveček by mohl vyskočit na monitoru vždy, když vstoupím na nějaký pravodajský web. Zatím odsouhlasuju jen nějaké cookies, které na mne prásknou, že myš držím jako prase kost a mám trenky kapsičkou dopředu.

25.6.2017 v 7:35 | Karma článku: 12.84 | Přečteno: 190 | Diskuse

Libuse Palkova

Svlékněte se prosím

Tuto větu zřejmě nebudeme slýchat jen v ordinaci lékaře, který se nás chystá vyšetřit, ale i před přijímací komisí, u které se budeme ucházet o nové místo

25.6.2017 v 7:05 | Karma článku: 11.47 | Přečteno: 407 | Diskuse

Helena Vlachová

Jako rukojmí

Mám pocit, že jsem se stala rukojmím. Rukojmím některých politiků, kteří se neumí chovat a na veřejnosti se prezentují jako hulváti

25.6.2017 v 6:53 | Karma článku: 11.78 | Přečteno: 159 | Diskuse

Jana Slaninová

Šťavnatá sobota: kácení v lese a vařená kočička

Sobota ve znamení motorové pily a kosy. Taky Smart, který zjistil, že není terénní SUV. Manžel s rozdrápanýma rukama, žena s hlínou pod nehty, vodáci asi ve sto lodích. Ploučnice je někdy jak Václavák v podvečer.

24.6.2017 v 22:32 | Karma článku: 10.99 | Přečteno: 232 | Diskuse

Jan Tichý

Chata mne na stará kolena vyučí

Sic má kolena nejsou tak stará, vyučovat se nechávám už jen životem. Dle hesla: „neuč se, život tě naučí“. V mládí (to se tenkrát nosilo) jsem se učil, a protože na učňák jsem byl moc „chytrý“, vrhl jsem se na gympl a na vysokou.

24.6.2017 v 20:05 | Karma článku: 12.52 | Přečteno: 331 | Diskuse
Počet článků 92 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 1577

Jsem pětadvacetiletý absolvent korporátní krysařiny na Masarykově univerzitě, webový tvůrce na volné noze, infantilní rebel s uměleckými ambicemi. Jsem Ryba a často plavu proti proudu.

Seznam rubrik

Napište mi

Vzkaz autorovi


Zbývá 1000 znaků.


Toto opatření slouží jako ochrana proti webovým robotům.
Při zapnutém javaskriptu se pole vyplní automaticky.


více


Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.