Děkujeme za pochopení.
J17i49ř25í 55K22i27n57d63l
Paní Moudrá, podkud chctete současné, tak je míte mít. Tak například, profesor Max Planck nositel Nobelovy ceny a zakladatel kvantové teorie, který tvrdil :Kam a jak daleko tedy pohlédneme, není mezi náboženstvím a přírodní vědou rozpor, ale naopak, v nejrozhodnějších věcech úplná shoda. Náboženství a přírodní věda se nevylučují, jak dnes mnozí lidé myslí, nebo se obávají, nýbrž se doplňují a navzájem podmiňují" Další Albert Einstein, který tvrdil, že " Pravé náboženství pomohlo lidstvu k pokroku ve všech oblastech." Další Augustus Julius Langbein , který tvrdil Kdo popírá Boha, podobá se člověku, který popírá slunce. Nic mu to neprospěje, neboť slunce svítí dále." Mohl bych vám napsat celou řadu současných vědců, kteří věří v Boha a co ke své víře uvedli.
M79i48c26h68a84l 81K54r35e30j66č80í
Otázkou je, co je tím "náboženstvím" myšleno. Myslím si, že většina vědců jsou spíše ateisté/agnostici a ti, kteří ne, určitě neklečí každou neděli v kostele. Např. Einstein byl panteista, velká část vědců pak používá "Boha" jako metaforu (viz Hawking).
M23i45c59h90a79l 82K60r60e76j86č10í
Náboženství je opium lidstva. Myslím si, že touha/potřeba "věřit" je biologicky "zadrátovaná" v mozku člověka. Jako obvykle, i zde lze najít evoluční vysvětlení.
Nevidím ale důvod, proč by měl kdokoli, kdo věří v to, že po smrti "nic není", mít ze smrti jakékoli obavy. Naopak, takový člověk může být zcela bezstarostný – pokud smrtí vše končí, proč si s čímkoli lámat hlavu? Carpe diem! A sebevražda se v tom případě jeví jako dobrý – a vše řešící "záložní plán".
Problémem jsou jedině nejistota a pochyby, které asi hlodají v každém z nás, snad kromě těch nejfanatičtějších věřících. A slepý náboženský fanatismus svým způsobem "osvobozuje", ale za jakou cenu?
V18o78j15t71ě58c21h 64R70ů22ž96e33k
Já myslím, že lidí, kteří skutečně neměří v existenci boha, zase moc není, většinou to budou agnostici.
Bohužel, kdo nevěří v boha, je hned považován za ateistu, zatracené předsudky.
J93o25s53e49f 95N74o28v38a46k
a) agnostik neni ten kdo neveri v existenci boha, agnostik uznava obe varianty, popr. je mu tato otazka volna.
b) atheista je nejenom ten, kdo neveri v boha ale hlavne ten, kdo zakazuje a znemoznuje ostatnim verit v boha, viz vase dejiny od velke francouzske revoluce, to nejsou predsudky, to jsou vami spachane measove vrazdy a genocidy, stacili jste zabit vice lidi nez vsechna nabozenstvi sveta od pocatku lidstva dohromady.
T90o33m39á65š 56G58a44y72e61r
"....nedávno mi došlo..." Obávám se, že Vám toho ještě hodně nedošlo....Však o tom dost jasně a výstižně hovoří vaše CV.
V80i76k79t40o46r 63S22o32u42č70e58k
Filozofie nedává naději, protože není schopna odpovědět otázky po smyslu bytí. Naopak ten člověk, který filozofii postaví na místo náboženství se odsuzuje k záhubě a beznaději. Dobrým příkladem budiž třeba Nietzsche, který se nakonec zbláznil. Pak není náboženství jako náboženství, ale to už je otázka jiná.
J54a82k88u51b 43M46a39t85o84u41š
Pokud něco víš nebo v něco pevně věříš tak to nemá z nadějí nic společného.
Pokud pustíš kámen tak nedoufáš že spadne dolu. Abys v něco mohl doufat potřebuješ pochybnosti a to je princip filozofie.
M48a49r15t26i55n74a 16M11o62u29d97r60á
Cituji: "Ateista, který věří, že po smrti vše končí, je podvědomě ovládaný strachem ze smrti. Je proto v životě mnohem opatrnější a řekněme méně odvážnější než věřící člověk..."
To je nesmysl.
Jako ateista se naopak mohu odvážit čehokoliv, o čem se domnívám, že to zvládnu (sama či s přispěním jiných). Za své činy se budu zpovídat lidem, jejichž myšlení (potažmo potřeby) důvěrně znám, nikoliv těžko vypočitatelné entitě. Případný trest za selhání přijde okamžitě - a stejně tak i odměna z úspěch. Žádné imaginární poslední soudy, žádné nebe nebo peklo (to si na zemi vytváříme sami - v čase i místě, kde žijeme).
Smrt sama o sobě není zlá, je to vysvobození, tudíž se jí ateista nemusí bát. Že po ní není nic, je uklidňující. Může ho děsit, že pro ostatní nestihne udělat všechno, co zamýšlel, ev. co je potřeba, ale pokud to dokáže, okamžiku, kdy odejde, se nebojí. Čeho se bojí, je dlouhé umírání.
S tím ale nepomůže ani jakkoliv víra.
J40a52r26o45m22í12r 41D61a95n94ě75k
Myslim ze se tak stalo poprve,
ale naprosto s vami souhlasim. :-)
B45ě46l50a 49P24o23l21á14š85k75o34v41á
Váš článek se mi moc líbil. Ptáte se, pochybujete, odpovídáte si, nehlásáte "pravdy". Ne se vším souhlasím, s mnohým ano, ale především forma, kterou jste to podal je skvělá. Karma
J37i73ř24í 90K87i16n30d78l
Pokud náboženství pouze svazuje, brání lidem svobodně myslet, pak nechápu, proč je třicet kráterů na měsící pojmenovano po círekevnícch představitelů z řad křes´tanských řádů, proč je tolik věřících mezi lidmi zabývající se filozofií, matematikou, astronomií, biologií. Naproto s vámi nesouhlasím.
M50a59r92t51i46n34a 97M33o36u53d33r44á
možná byly objeveny už během středověku (nebo prostě v době, kdy ještě bylo křesťanství oficiální ideologií)
P52e72t69r 78S14v35o90b87o51d24a
Lide, kteri v nabozenstvi hledaji jen "odpovedi" jej opravdu nepotrebuji. Jenze nabozenstvi je uspokojovani i jinych lidskych potreb, treba touhy po ritualu. Modlitba pro mnoho lidi neni jen prostredek k predneseni svych zadosti k Bohu, ale muze pomahat treba v srovnani myslenek, k posileni vedomi. Nabozenske uskupeni organizuji lidi na lepsim zaklade nez jakakoliv filozofie. Nabozenstvi dokaze lidi spojovat s predky, s miniz mnozi jinak nemaji krom viry nic spolecneho.
M20a88r70t96i21n53a 54M74o26u34d84r53á
touha po rituálu je naučená, není nutná
- Počet článků 93
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 1600x