Náboženství je bullshit, naději dává filozofie
Tos teda objevil Ameriku, říkáte si, i Franta s Lojzou v hospodě Na Růžku to tvrdí už dávno. Já ale nikdy nepatřil ke kategorickým ateistům a měl jsem pochopení pro nejrůznější náboženské směry. To nevyplývalo ani tak z toho, že bych věřil v nějakého konkrétního Boha, ale spíš jsem odmítal věřit v jeho neexistenci. Vždycky mi totiž přišel absurdní takový ten primitivní ateismus, když někdo tvrdí, že „po smrti přece nic není woe“. Jak to může někdo tvrdit? Jak si někdo může být jistý tím, že nic jako Bůh neexistuje?
Byl jsem a jsem agnostikem. Pro mě jsou oba tyto protipóly – ať už náboženství věřící v konkrétního Boha nebo ateismus odmítající jeho existenci – projevem víry. Jelikož ale žiji ve společnosti, kde převažuje ateismus, měl jsem určitou potřebu zastávat se lidí věřící v Boha poukazováním na to, že ateismus je v podstatě taktéž víra. Měl jsem pochopení pro náboženství i kvůli tomu, že dává lidem naději a zbavuje je strachu ze smrti. Ateista, který věří, že po smrti vše končí, je podvědomě ovládaný strachem ze smrti. Je proto v životě mnohem opatrnější a řekněme méně odvážnější než věřící člověk – stačí si porovnat českou a polskou mentalitu projevující se v historii obou národů. Domnívám se, že právě víra je zde klíčem k pochopení rozdílů.
Měl jsem teda zato, že náboženství má určitou pozitivní funkci v životě člověka. Jenže až nedávno mi došlo, že aby měl člověk tuto naději, která mu bude během života oporou, nepotřebuje vůbec náboženství. Mluvil o tom počátkem listopadu lékař a etik Jan Payne v pořadu Hyde Park:
To, co člověk potřebuje, je určité filozofické myšlení. Způsob myšlení mimo rámec poznatelného. Rozdíl mezi náboženství a filozofií je zásadní. Zatímco náboženství dává lidem odpovědi, filozofie klade otázky. Zatímco náboženství svět zjednodušuje, filozofie jej činí složitějším. Filozofováním člověk nutně dřív nebo později dojde k sokratovskému „vím, že nic nevím“, což se na první pohled může zdát jako depresivní rezignace, ale ve skutečnosti toto uvědomění otevírá nekonečnou fantazii a přináší člověku naději, o které mluvil pan Payne. Najednou se varianta posmrtné nicoty stává jen jedním z nekonečně mnoha možných vývojů.
Náboženství pouze svazuje, brání lidem svobodně myslet. Jakákoliv náboženská odpověď je jen pouhou nicotnou domněnkou. Filozofie vám nedá odpověď, ale nechává otázky otevřené. To je ale právě ta skutečná naděje.
Bonmot na závěr: Bůh stvořil filozofii, ďábel náboženství :-)
Jakub Hájek
Zapište se do registru dárců kostní dřeně, záchrana života nemůže být snazší
Nikdy nevíte, jestli právě teď někdo nečeká v nemocnici na transplantaci a nejste jediný vhodný dárce. Zní to trochu pateticky, ale může to být realita. ?Jde hlavně o to udělat ten první krok a zaregistrovat se.
Jakub Hájek
Vekslák z krněnskýho autobusáku
Pozor, následující text vykazuje známky sluníčkovosti. Čtěte jen na vlastní nebezpečí! Známe se už několik let, prakticky mě doprovází studiem na vysoké škole. No, známe... já znám jeho, on mě evidentně ne.
Jakub Hájek
3 hlavní důvody, proč mě baví autostop
Letos jsem se vydal už po druhé na dvoutýdenní trip autostopem po Balkánu a po cestě jsem si postupně uvědomoval, co mi tento způsob dopravy dává a jaký má na mě vliv.
Jakub Hájek
Hloupost a strach není omluva pro agresi
Strašák imigrace obchází Evropou a společnost se radikalizuje. Začíná se pomalu stávat akceptovanou normou na sociálních sítích posílat imigranty do koncentráků a "vlastizrádcům" na demonstracích vyhrožovat šibenicemi.
Jakub Hájek
Sluníčkové holky v Balúčistánu aneb I malé dějiny píší vítězové
Je večer 28. října 2014 a ve Vladislavském sále sedí mezi jinými osobnostmi známý cestovatel Miroslav Zikmund. Prezident Miloš Zeman se mu totiž rozhodl udělit státní vyznamenání – Řád Tomáše Gariggua Masaryka za vynikající zásluhy o rozvoj humanity. O pět měsíců později se Miloš Zeman vyjádří na adresu čerstvě propuštěných českých turistek po dvouletém zajetí, že se dopustily hlouposti a způsobily starost všem okolo.
Jakub Hájek
Jak jsem šel stanovat na Králický Sněžník IV
Vydávám se po silnici směrem ke Starému Městu, pochybující, jestli mi to stanování stojí za to a co tady vlastně dělám. Koukám na mobil a už od dopoledne nemám žádný signál, což na happy náladě taky nepřidává. Říkám si nakonec, že ještě půjdu tak hodinu a zkusím případně stopovat auta jedoucí z Polska. No a pokud se nezadaří, jakože asi ne, někde prostě ten stan rozdělám.
Jakub Hájek
Jak jsem šel stanovat na Králický Sněžník III
Ráno vstávačka kolem půl šesté, dobaluju poslední věci do batohu, snídám něco drobnýho a vyrážím směr olomoucký hlavák. Tam ještě nakupuju čokoládu jako základní energetickou surovinu na cestu a pivko jako základní energetickou surovinu do vlaku. A cigára. Na nástupišti se pohybuje hodně běžkařů a říkám si, že bych někdy měl zopakovat svůj srvajvl na běžkách.
Jakub Hájek
Jak jsem šel stanovat na Králický Sněžník II
Chtěl jsem si vyzkoušet, jaké to je přenocovat v přírodě sám. Současně mě lákala představa zimního stanování na sněhu v horském prostředí, kde už to je trochu i o tom racionálním strachu a adrenalinu. Jako ideální pro stanovačku se zdály Jeseníky, které znám a jejichž hřeben mám docela prochozený, pak jsem si ale vzpomněl na Králický Sněžník, na který se už léta chystám vyrazit.
Jakub Hájek
Jak jsem šel stanovat na Králický Sněžník I
Čas od času postihne moji povahu, obvykle libující si v určitém stereotypu, nutkavá potřeba se nějak překonat. Takhle jsem třeba jako nijak zvlášť aktivní cyklista vyjel z Olomouce na Praděd a zpět (cca 160 km), vloni jsem stopem projel bývalou Jugoslávii , ačkoliv jsem nikdy před tím prakticky nestopoval. Mám také zatím pár neuskutečněných plánů jako výstup na zimní Rysy nebo 100km pochod. No a v poslední době jsem začal pociťovat nutkavou potřebu překonat se a poprvé přenocovat někde uprostřed přírody sám.
Jakub Hájek
Zrušme tajné volby a naučme se nést občanskou odpovědnost
Jsem zastánce veřejných voleb – systému, kdy lidé nevolí anonymně do urny, ale naopak jejich hlas je spárován s jejich identitou a veřejně dostupný na internetu. Pro drtivou většinu lidí je to asi hodně kontroverzní, šílená představa. Lépe řečeno, drtivá většina lidí nikdy ani neuvažovala, že by se mohlo volit třeba jinak než tajně za plentou.
Jakub Hájek
Bez dotací by se točily jen Babovřesky…
Když dojde řeč na rušení dotací na kulturu a speciálně film, začnou zastánci starých pořádků argumentovat tím, že bez dotací by si na sebe dokázal vydělat jen primitivní brak jako třeba líbivá lidová komedie Babovřesky.
Jakub Hájek
Komunismus není sprosté slovo
Tento článek je takový můj coming out. Už delší dobu toto téma nosím v hlavě, ale dlouho jsem se vyhýbal o něm psát, protože komunismus je takové společenském tabu. Ve „slušné“ společnosti se sluší vůči komunismu pouze vymezovat, hledat v něm prapůvod všeho zla a jakmile se někdo jen pokusí nahlédnout na tento koncept z jiné perspektivy, je okamžitě označen za levičáka. Naštěstí jsem už dospěl do věku, kdy jsou mi termíny jako pravice a levice ukradené a jediným relevantním měřítkem ve vztahu k politice je pro mě míra etatismu.
Jakub Hájek
O úctě k autoritám
Dnešní společnost není tak hierarchicky uspořádána jako kdysi, přesto se občas tu a tam objeví volání po „úctě k autoritám“. Lépe řečeno se úpadek úcty k autoritám považuje ze příčinu mravního úpadku a vzpomíná se na staré dobré časy, kdy slovo nějaké autority mělo velkou váhu.
Jakub Hájek
Uklízečka vyhodila sušenky, a definovala tak hranice umění
Zpravodajské servery včera obletěla úsměvná zpráva o italské uklízečce, která omylem vyhodila do smetí část „umělecké“ instalace jako například rozdrobené sušenky, a způsobila tak škodu kolem 10 tisíc eur. Je možné, že jde o pouhou marketingovou mystifikaci, ale to je koneckonců jedno. Ta historka totiž ukazuje, kde alespoň pro mě leží hranice umění
Jakub Hájek
Redefinujme hodnoty, jinak uhnijeme pod kulturním nánosem
Před rokem jsem si napsal poznámku: „Úkolem rodičů je vychovat dítě a úkolem dítěte je tenhle kulturní nános v průběhu života ze sebe smýt.“ Tehdy mi to jen tak vytanulo na mysli bez hlubšího přemýšlení co jsem tím vlastně chtěl říct, dnes jsem si ale uvědomil, jak moc je to pravdivé.
Jakub Hájek
O víře ateistické
Člověk má na nějakou věc názor. Někdo má zase jiný. A třetí říká, že „nemá názor“. Přitom má názor stejně jako ti dva předchozí. Nemít názor je názor sám o sobě. Absence názoru vyjadřuje postoj člověka k dané věci – ať už jde cílenou ignoranci, lhostejnost nebo pouhou pasivitu.
Jakub Hájek
Odpůrci homosexuálů se mýlí, rodina není veřejnoprávní instituce
Rád bych vyvrátil omyl, kterým konzervativci a vůbec odpůrci homosexuálních sňatků argumentují a v posledním článku jej rozvádí i Ladislav Jakl. Nechci se pouštět do obecné polemiky na toto téma, to už udělal lépe Martin Pánek, jde mi pouze o vyjasnění pojmů.
Jakub Hájek
Obecná škola aneb Jak jsem pochopil Igora Hnízda a pana Součka
Mám rád filmy, které mohu vidět opakovaně, aniž by se omrzely, a vždy v nich objevím něco nového. Někdy to je i tak, že nějaký film znám z dětství a čím jsem starší, tím víc mu rozumím. Jako děti vnímáte jakž-takž děj, vizuální stránku a utkví vám v paměti určité zásadní okamžiky. Když daný film vidíte později jako dospělí, děj už dávno znáte a víc si všímáte detailů, charakterů postav, určitých symbolů a narážek.
Jakub Hájek
Politicko-společenský kompas
Jelikož se zajímám o politiku a o politickou filosofii vůbec, dlouho mě štvalo, že neexistuje (respektive jsem já nenašel) takový způsob dělení politických ideologií a směrů, který by byl dostatečně obecný, ale přitom nezavádějící. Zásadní problém mě známých politických kompasů je ten, že vždy vychází z tradičního pravo-levého politického dělení.
Jakub Hájek
Horrorcore: Nová vlna se starým obsahem
V posledních týdnech jsme od našich čtenářů dostali řadu dopisů, v nichž se kriticky vyjadřovali k tvorbě Martina Pohla vystupující pod pseudonymem Řezník, který se hlásí k tzv. horrorcoru. Jejich společným jmenovatelem byl – mírně řečeno – podiv nad tím, jak je možné, že v naší společnosti je mladým lidem předkládán takovýto kulturní brak. Slova na adresu nečinné policie a státních zastupitelství, nebyla právě lichotivá.
předchozí | 1 2 3 4 5 | další |
- Počet článků 93
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 1600x