Premium

Získejte všechny články mimořádně
jen za 49 Kč/3 měsíce

Jak jsem vyjel na Praděd a splnil si sen

Výjezd z Olomouce na Praděd (cca 75 km) a zpět (cca 150 km) pro mě není obyčejný „výlet“ na kole. Tenhle výšlap mě fascinuje už od střední školy a kdo mě zná, ví, že o něm mluvím už pár let. Když vyjedu za naše město, podívám se směrem k Jeseníkům a vidím ty lesy, kopce… a tam kdesi vzádu v nedohlednu za těmi lesy a kopci se tyčí Praděd, nevyšší hora Moravy… Představa, že bych z domu vyjel na tuto horu a vrátil se tentýž den zpět, mě už dávno uchvátila, přestože pro zkušeného cyklistu je takový trip denním chlebem.

Pořád jsem ale zůstával jen u slov. Každé prázdniny jsem plánoval, jak vyjedu na Praděd, ale tak dlouho jsem to srabácky odsouval, až bylo po prázdninách, začalo se ochlazovat… Ale tentokrát to konečně vyšlo. V neděli 17. července jsem ráno vstal už před šestou, nasnídal se, připravil si vše potřebné na cestu a asi o čtvrt na osm jsem vyjel. Podle předpovědi počasí mělo být slunečno a velmi teplo. Chtěl jsem tedy vyjet co nejdříve, abych jel za příjemných teplot a také abych měl dostatečnou časovou rezervu a vrátil se domů ještě za světla ;-) Přeci jen takto náročnou trasu jsem ještě nikdy nejel a tak jsem netušil, jak budou nohy ochotny šlapat.

Nebudu zde popisovat celou cestu. Cesta byla až k Ondřejovu u Rýmařova více méně rovinatá a příjemná. Potom už začínaly kopce a horko. K parkovišti Hvězda pod Pradědem jsem dojel trochu znaven mírným stoupáním z Malé Morávky, ale to jsem si ještě nedokázal představit, jaké peklo mě čeká při 6kilometrovém stoupání k Ovčárně. Tam jsem si uvědomil, že nejhorší není ani tak samotné dlouhé stoupání, ale všudypřítomný les, přes který není vidět na Praděd a okolí. Neustálé zatáčky s cílem v nedohlednu neuvěřitelně vysilovaly. A předjíždějící žiletkáři také.

Na Ovčárně jsem si dal chvíli pauzu, snědl poslední dvě müsli tyčinky a banán a vydal se na poslední úsek k samotnému vysílači na Pradědu. Ačkoliv jsem si myslel, že toto bude nejobtížnější etapa, po předchozím únavném stoupání toto byla spíš pohodová vyjížďka do kopce.

Když jsem dojížděl k vysílači, začal mi běhat mráz po zádech. Ani ne tím šíleným větrem tam nahoře, ale dojetím z toho, že jsem konečně tady, na Pradědu. Rozhlížel jsem se po neznámých kolemjdoucích turistech a tak nějak vnitřně čekal uznání a potlesk. Místo toho jsem se dočkal nechápavých pohledů, když jsem se skácel k zemi po té, co jsem špatně přehodil, spadl mi řetěz a já nestihl vycvaknout tretru z nášlapů. Hbitě jsem se vysmekl ze spárů kola, vstal a dělal, že se nic nestalo. Vtipné ale je, že od doby co jezdím s nášlapnými pedály jsem ani jednou nespadl. A ono to musí přijít zrovna v takovéto slavnostní chvíli :-D

Ještě jsem ale nasedl na kolo a dojel těch 30 metrů k vysílači. Udělal jsem pár fotek, zavolal mámě že jsem živ a zdráv, opravil mírně pochroumané kolo po předchozím pádu a protože začalo opravdu hodně foukat, já byl jen v krátkém cyklodresu a čekalo mě ještě minimálně 75 kilometrů domů, po asi 20 minutách na vrcholu jsem jel zpět. Cesta byla sice vysilující, ale přeci jen z velké části z kopce, takže jsem byl doma relativně brzo. Po příjemné horké sprše a večeři jsem šel ihned spát.

Na tomto cyklotripu jsem zjistil několik věcí. Za prvé, na kole může i netrénovaný člověk ujet velkou vzdálenost, pokud pravidelně a správně jí a pije. Můžete být šíleně unavení, ale pokud nemáte hlad nebo žízeň, pojedete silou vůle dál.

Za druhé, potkal jsem mnoho borců na silničkách a už se nedivím, že mezi motoristy nejsou cyklisti zrovna oblíbení. Na silnici se chovají dost často arogantně a mají pocit, že silnice jsou tu jen pro ně. Například mě zaujal u parkoviště Hvězda jeden debílek na silničce, který místo toho aby dal přednost rovně jednoucím autům po hlavní směrem na Karlovu Studánku, s důležitě napřaženou levačkou odbočil doleva na Ovčárnu jak největší kretén, že jej první auto tak tak nesejmulo.

Za třetí, je důležité mít v životě sny a snažit si je splnit. Já měl dlouhou dobu sen, že vyjedu na Praděd a zpět. Primitivní a pro mnohé asi nepochopitelný sen. Ale pro mě osobně splnění tohoto snu hodně znamená. Když jsem dojížděl k vysílači na Pradědu, pocítil jsem krásný pocit – štěstí. Jako výsledek nejen této cesty, ale i doby, po kterou můj sen zrál v hlavě. Prakticky celou cestu na kole na Praděd a zpět jsem nemluvil, neposlouchal žádnou hudbu a kromě samotné cesty jsem nad ničím nepřemýšlel. Byla to jedna velká meditace, defragmentace mozku a paradoxně skvělá relaxace.

O pár dní později jsem jel s dvěma přáteli do Vysokých Tater. Po výstupu na horu Rysy jsem si vytvořil nový sen – jednoho dne vystoupím znovu na Rysy, tentokrát ale v zimě po sněhu. Pro profíka nic moc obtížného, ale pro mě další sen, který si chci splnit.

Článek byl publikován 27. července 2011 na www.jimmyhayek.cz

Autor: Jakub Hájek | středa 27.7.2011 16:55 | karma článku: 15,33 | přečteno: 1470x
  • Další články autora

Jakub Hájek

Zapište se do registru dárců kostní dřeně, záchrana života nemůže být snazší

Nikdy nevíte, jestli právě teď někdo nečeká v nemocnici na transplantaci a nejste jediný vhodný dárce. Zní to trochu pateticky, ale může to být realita. ?Jde hlavně o to udělat ten první krok a zaregistrovat se.

23.8.2020 v 19:32 | Karma: 10,54 | Přečteno: 307x | Diskuse| Společnost

Jakub Hájek

Vekslák z krněnskýho autobusáku

Pozor, následující text vykazuje známky sluníčkovosti. Čtěte jen na vlastní nebezpečí! Známe se už několik let, prakticky mě doprovází studiem na vysoké škole. No, známe... já znám jeho, on mě evidentně ne.

10.10.2015 v 17:19 | Karma: 33,24 | Přečteno: 5209x | Diskuse| Společnost

Jakub Hájek

3 hlavní důvody, proč mě baví autostop

Letos jsem se vydal už po druhé na dvoutýdenní trip autostopem po Balkánu a po cestě jsem si postupně uvědomoval, co mi tento způsob dopravy dává a jaký má na mě vliv.

12.9.2015 v 17:22 | Karma: 9,87 | Přečteno: 398x | Diskuse| Cestování

Jakub Hájek

Hloupost a strach není omluva pro agresi

Strašák imigrace obchází Evropou a společnost se radikalizuje. Začíná se pomalu stávat akceptovanou normou na sociálních sítích posílat imigranty do koncentráků a "vlastizrádcům" na demonstracích vyhrožovat šibenicemi.

3.7.2015 v 20:05 | Karma: 27,93 | Přečteno: 4127x | Diskuse| Politika

Jakub Hájek

Sluníčkové holky v Balúčistánu aneb I malé dějiny píší vítězové

Je večer 28. října 2014 a ve Vladislavském sále sedí mezi jinými osobnostmi známý cestovatel Miroslav Zikmund. Prezident Miloš Zeman se mu totiž rozhodl udělit státní vyznamenání – Řád Tomáše Gariggua Masaryka za vynikající zásluhy o rozvoj humanity. O pět měsíců později se Miloš Zeman vyjádří na adresu čerstvě propuštěných českých turistek po dvouletém zajetí, že se dopustily hlouposti a způsobily starost všem okolo.

30.3.2015 v 22:00 | Karma: 26,81 | Přečteno: 2077x | Diskuse| Ostatní
  • Nejčtenější

Stovky amerických obrněnců se v řádu dnů nepozorovaně přemístily do Česka

2. května 2024  17:21

Několik set vozidel americké armády včetně obrněnců Bradley nebo transportérů M113 se objevilo ve...

Nahá umělkyně za zvuků techna házela před dětmi hlínou. Už to řeší policie

3. května 2024  10:10,  aktualizováno  13:43

Policie prošetřuje vystoupení, ke kterému došlo na Akademii výtvarných umění (AVU). Umělkyně a...

Auto vyjelo z vozovky a srazilo tři lidi. Žena zemřela, dvě vnučky jsou zraněné

2. května 2024  16:40,  aktualizováno  3.5 12:38

Osobní auto srazilo dnes odpoledne v Čáslavicích na Třebíčsku ženu a dvě děti. Žena srážku...

Podvod století za 2,4 miliardy. Ortinskému hrozí osm let a peněžitý trest 25 milionů

29. dubna 2024  6:21,  aktualizováno  13:19

Luxusní auta, zlaté cihly, diamanty a drahé nemovitosti. To vše si kupoval osmadvacetiletý Jakub...

Vyváděla strašné věci. Zahradil označil Jourovou za nejhorší z eurokomisařů

4. května 2024

Premium Když Česko vstoupilo 1. května do Evropské unie, byl tam matador ODS Jan Zahradil kooptován...

Mexičtí narkos už nepašují peníze, platí si šmouly. Je to legální a bez rizika

5. května 2024

Premium Vsaďte se, že nevíte, jak mexičtí narkos pašují peníze z Ameriky. Jistě, viděli jste v seriálech na...

Nová vlna podvodů. Vyluxovaným účtem to nekončí, přeprodávají se osobní data

5. května 2024

Premium Kyberzločinu dlouhodobě přibývá, v Česku se s končící lhůtou pro daňová přiznání podvodníci...

Životní prostředí v Československu patřilo k nejhorším na světě, líčí vědec

5. května 2024

Premium V roce 1989 se stal vůbec prvním ministrem životního prostředí. Profesor Bedřich Moldan patří mezi...

Auto za tahačem s tankem zastavilo. Už ale ne kamion, který osobák sešrotoval

4. května 2024  9:48,  aktualizováno  21:52

Při nehodě tří aut zemřel na dálnici D1 mezi Bohumínem a Polskem jeden člověk, další dva jsou...

  • Počet článků 93
  • Celková karma 0
  • Průměrná čtenost 1600x
Jsem pětadvacetiletý absolvent korporátní krysařiny na Masarykově univerzitě, webový tvůrce na volné noze, infantilní rebel s uměleckými ambicemi. Jsem Ryba a často plavu proti proudu.

Seznam rubrik