Když mi bylo šest let, konaly se první olympijské hry, které jsem byl jakž takž schopen vnímat. Moc dobře jsem nevěděl, o co jde, ale píši "jakž takž". A byl jsem schopen pochopit, jakou asi musí mít obrovskou cenu zlatá olympijská medaile. A zeptal jsem se táty, proč to nejde zařídit tak, aby ji měl každý. Místo toho, aby mi táta vysvětloval, že opravdu nelze pořádat tolik závodů, aby každý člověk olympiádu alespoň jednou vyhrál, mi odpověděl: "Kdyby to nakrásně možné bylo, jako že není, tak jakou cenu by potom ta medaile měla? Teď má tak obrovskou cenu právě proto, že ji nemá každý.

Nechápu, jak si autor tohoto článku může myslet, že to, co má pomalu každý, může neztratit cenu oproti dobám, kdy to každý neměl. Říká se tomu inflace. Tento termín nemusí být vázán na hodnotu měny. Autor uvažuje tak, jako jsem uvažoval já tehdy. Ale mně bylo těch již zmíněných šest let.

Najděte mi prosím konkrétní pasáž, kde nějak zpochybňuju inflaci ve vzdělání.

Chci vidět jak vám někdo dá certifikát na projektování jaderného reaktoru

Já bych chtěl věcí 

Školy už dnes nejsou jen pro elitu a tak se demokratizují, ale vyvozovat z toho úpadek vzdělanosti je nesmysl. Ve středověku uměli psát jen vybraní a rozšiřováním gramotnosti se kvalita vzdělanosti nesnížila. Stejně tak šíření znalosti jazyků nesnižuje kvalitu vzdělání ale naopak. Dostupnější je vysokoškolský titul, ale ten už brzy nebude mít žádnou hodnotu sám o sobě a vysoká škola bude tak jako jinde ve světě pouze šancí na lepší práci a nikoli zárukou.

K tomu středověku a rannému novověku. Tenkrát titul bakalář měl vysokou hodnotu. Dnes je to na úrovni maturity a maturita na úrovni učňovské zkoušky.

Hm, vyšší náročnost studia znamená, že pro víc lidí z určité populace se toto vzdělání stane nedostupné, protože ho prostě nezvládnou. Studium, které udělá každý z té příslušné generace, snad kromě úplných idiotů, ztrácí svůj význam jako studium vytvářející elitu národu, jako studium vytvářející vrstvu nejkvalifikovanějších lidí , kteří svou náročnou a dobře placenou prací udávají směry ve vědě, průmyslu  ekonomice a vůbec celé společnosti. Takové studium se potom významem blíží spíš základnímu vzdělání. Kdo je nemá, má potom velké problémy se vůbec nějak uživit, ale kdo je má, nemá tím vůbec zaručenou práci, i tu nejhůře placenou. Práci si potom taková generace neshání pomocí toho, co vystudovali, ale naopak pomocí toho "navíc" , co dělali skutečně navíc mimo vysokoškolská studia.

Neboli studium na vysoké škole se dnes stává pouze jakési odkladiště mladých, které těm mladým pouze zajistí pár let spokojeného života navíc. Kdy nemají existenční starosti, mají se statusem studenta podstatně mírnější daně a nemusí, pro ně často potupným způsobem, hledat práci. Práci pak stejně seženou jen díky mimoškolním aktivitám.  Tudíž vlastní studium na vysokých školách je podle takové logiky čím dál zbytečnější. Stát by získal mnohem víc, kdyby současné vysoké školství omezil na zlomek dnešního počtu studentů . Ti horší mohou místo chození do škol chodit na pracáky a hledat práci. To, co se potřebují doučit, seženou hravě na internetu a doučí se to tak i na tom pracáku anebo při zaměstnání.

Bylo by to lepší i pro stát, protože pokud by se na pracovním trhu v republice objevila nějaká další statisícovka mladých ochoných zájemců o práci, určitě by to přilákalo další investory, kteří by u nás postavili nějaké další výrobní provozy.

poslední odstavec je s 10 procentní nezaměsnanaností u nás a 25 procentní v Řecku a španělsku neuvěřitelně odvážné tvrzení "Mladých" tam je nezaměsnaných 50 procent ve věku 20-30 a to se do toho nepočítají ještě studující.

Pokud budu Vaše tvrzení extrapolovat (rozumíte tomu pojmu?), tak nejlepší formální vzdělání je ŽÁDNÉ vzdělání, že?

Ne.

Poměrně přiměřený popis charakteru dnešního stavu a trendů vzdělanosti. Zdůraznil bych přístupnost vzdělávacích forem, demokratizaci vzdělání, vlastní ochotu na sobě pracovat a permanentně se vzdělávat. Studium na školách je zatím nenahraditelné, ale kdoví, co bude ta sto let a jak bude vzdělávání vypadat. Rovněž využití operativních typů dorozumívání a získávání informací pomocí internetu je nedocenitelné a bude mít velký vliv na změny společenského a politického uspořádání a vztahů. Vládci a politici si nebudou moci dělat, co chtějí, budou muset přihlížet k informovanosti občanů.Umění nacházet správné informace a operativně jich využít přinese obrovské výhody těm, kteří v tom budou originální a agilní. Z těchto důvodů si rovněž, stejně jako autor blogu, nemyslím, že zažíváme úpadek vzdělanosti. Vzdělanost se šíří jak extenzivně, tak intenzivně, proto se může zdát, že právě kvůli extenzitě upadá, což je však optický klam.

Se  svým názorem na formální vzdělání máte důstojné předchůdce, jejichž existenci si zajisté snadno ověříte na internetu:  „Václav Koranda dával všestranně najevo své opovržení k současnému pořádku; nevážil si ani knih a ani bible, protože všechna tato učenost sloužila jen a jen k zastírání útisku a vykořisťování. Neučení, hloupí a prostí lidé, směle mohou hledět nadějné budoucnosti vstříc. V záři Kristova příchodu na zem budou všichni oslněni moudrostí a nebude knih zapotřebí...“ (Josef Macek)

Abyste si tu odbornou literaturu mohl přečíst a nastudovat, tak musíte znát dobře cizí jazyk. Abyste se uměl v té či oné problematice pohybovat, musíte jí znát. K tomu Vám žádná TV a ani internet nepomůže.

A úpadek vzdělanosti je vidět na vašich článcích, kdy nejste schopen ani chápat souvislosti, jako v minulém článku, kde jste pojednával o konzervativcich, aniž jste pochopil, co to konzervatismus je

...ale k tomu nepomuze ani vysoka skola